|
|
Populační politika v Číně
Čadyová, Barbora ; Kocourková, Jiřina (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Populační politika v Číně Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá tématem populační politiky v Číně se zaměřením na politiku jednoho dítěte. Podrobně popisuje vývoj těchto politik a poté se věnuje již samotným výzkumným otázkám. Nejprve práce řeší vývoj poklesu plodnosti v Číně v souvislosti s populační politikou od 50. let 20. století. Práce zjišťuje, že k největšímu propadu plodnosti došlo v souvislosti s opatřeními v 70. letech 20. století a nikoli až s aplikací politiky jednoho dítěte v roce 1979, ačkoli i ta měla na plodnost dále vliv značný. Politika jednoho dítěte s sebou kromě nízké plodnosti přinesla i některé negativní dopady, mezi které patří zrychlené demografické stárnutí, zvýšený sekundární index maskulinity, fenomén "malí císařové", ztížená situace pro rodiče, co přišli o jediné dítě a další následky. Součástí práce je rovněž porovnání populační politiky Číny a jiných asijských zemí s podobným vývojem plodnosti, se zjištěním, že k podobnému limitování plodnosti lze dojít i mírnějším způsobem, než tomu bylo právě v Číně. Klíčová slova: Čína, populační politika, plodnost, politika jednoho dítěte
|
|
|
Zhodnocení populační politiky Číny
Jodlová, Adéla ; Kocourková, Jiřina (vedoucí práce) ; Kalibová, Květa (oponent)
Zhodnocení populační politiky Číny Abstrakt Tato práce pojednává o populační politice Číny a jejím cílem je zhodnotit jednotlivá opatření a analyzovat jejich účinnost. Metodologická část popisuje datovou základnu a ukazatele, pomocí kterých lze vliv populační politiky měřit. Na rešerši odborné literatury navazuje analytická část zabývající se vývojem plodnosti v kontextu populačních politik, odkládáním sňatečnosti a proměnou reprodukčních plánů, jež jsou stěžejní pro budoucí vývoj politik. Účinnost opatření v Číně je zhodnocena srovnáním efektivity politik ve Vietnamu a Japonsku a rovněž pomocí vybraných ukazatelů. Nedílnou součástí práce je analýza důsledků politik a nastínění možného budoucího vývoje. Na základě výsledků analýzy lze konstatovat, že populační politika Číny byla efektivní, jelikož dosáhla svého cíle snížit úroveň plodnosti. Na druhou stranu politika jednoho dítěte způsobila mnohé negativní důsledky, jež se snaží omezit nová univerzální politika dvou dětí zavedená v roce 2016. Klíčová slova: populační politika, politika jednoho dítěte, univerzální politika dvou dětí, reprodukční plány, účinnost opatření, negativní důsledky Počet znaků bez mezer: 140 326
|
|
|
Stárnutí populace v Číně
Pawliková, Barbora ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Bejkovský, Jan (oponent)
Obavy z nekontrolovatelného růstu čínské populace v druhé polovině 20. století vedly vládu k zavedení opatření na kontrolu porodnosti. Prudký pokles míry fertility pod hranici obnovitelnosti populace a prodlužující se doba dožití budou nyní působit neobvykle rychlé stárnutí. Cílem této práce je vysvětlit příčiny vedoucí ke stárnutí současné čínské populace a jeho dopady na ekonomiku a ukázat možné způsoby, pomocí nichž by se s následky stárnutí mohla Čínská lidová republika vypořádat. První kapitola se zabývá demografií obyvatelstva obecně, jsou v ní charakterizovány ukazatele, pomocí nichž je vývoj obyvatelstva popisován, a poté definována populační politika a nastíněny jednotlivé její druhy. Část kapitoly je věnována populační politice Číny v druhé polovině 20. století. Druhá kapitola popisuje současný stav čínské populace a přibližuje problémy, které pro Čínu ze stárnutí populace plynou (např. pokles pracovní síly a s ním spojený růst mezd, mizející demografická dividenda nebo nedostatek zařízení sociálních služeb). Třetí kapitola se zaměřuje na způsoby, jimiž se snaží čínská vláda na stárnutí populace reagovat. Důraz je kladen na nově zavedenou politiku dvou dětí a efekty, které by mohla ve vztahu ke stárnutí přinést. Kapitola zahrnuje také doporučení, na jaká opatření by se měla vláda zaměřit, aby pro zemi nebylo stárnutí hrozbou a brzdou jejího rozvoje.
|
|
|
Populační politika v Číně
Čadyová, Barbora ; Kocourková, Jiřina (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Populační politika v Číně Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá tématem populační politiky v Číně se zaměřením na politiku jednoho dítěte. Podrobně popisuje vývoj těchto politik a poté se věnuje již samotným výzkumným otázkám. Nejprve práce řeší vývoj poklesu plodnosti v Číně v souvislosti s populační politikou od 50. let 20. století. Práce zjišťuje, že k největšímu propadu plodnosti došlo v souvislosti s opatřeními v 70. letech 20. století a nikoli až s aplikací politiky jednoho dítěte v roce 1979, ačkoli i ta měla na plodnost dále vliv značný. Politika jednoho dítěte s sebou kromě nízké plodnosti přinesla i některé negativní dopady, mezi které patří zrychlené demografické stárnutí, zvýšený sekundární index maskulinity, fenomén "malí císařové", ztížená situace pro rodiče, co přišli o jediné dítě a další následky. Součástí práce je rovněž porovnání populační politiky Číny a jiných asijských zemí s podobným vývojem plodnosti, se zjištěním, že k podobnému limitování plodnosti lze dojít i mírnějším způsobem, než tomu bylo právě v Číně. Klíčová slova: Čína, populační politika, plodnost, politika jednoho dítěte
|
|
|
Krize maskulinity. Případová studie z Čínské lidové republiky.
Walderová, Hana ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Bakalářská práce "Krize maskulinity - případová studie z Čínské lidové republiky" se zabývá krizí maskulinity v reformní ČLR. Cílem práce bylo zjistit, zdali je model krize maskulinity, tak jak byl definován na základě zkušeností států OECD, uplatitelný v rámci reformní ČLR, či zdali krize maskulinity v reformní ČLR vzniká z jiných příčin. Práce se zaměřuje na studium krize maskulinity u čínských mužů zaměstnaných od vlády Mao Ce- tunga v sekundárním sektoru ekonomiky. Ve státech OECD vedl proces deindustrializace a servitizace u mužů zaměstnaných v sekundárním sektoru ekonomiky ke ztrátě pozice primárního živitele. V reformní Číně lze pozorovat proces opačný. Restrukturalizace ekonomiky a zejména reformy sekundárního sektoru postihly ženy podstatně více nežli muže a ti svou pozici primárního živitele mnohdy znovuobnovili. Práce dochází k závěru, že model krize maskulinity definovaný na základě zkušenosti států OECD neodpovídá situaci v reformní ČLR. Čínskou krizi maskulinity nelze výhradně vnímat ve vztahu k ženám, nýbrž se jedná o krizi, která vznikla na základě komplexnějších společenských změn. Mezi těmi dominují vztahy mezi společenskými třídami. Dalšími faktory ovlivňujícími krizi maskulinity mužů zaměstnaných v sekundárním sektoru hospodářství reformní Číny byly shledány politika jednoho...
|
|
|
Stává se čínská politika jednoho dítěte zbytečnou?
Cestr, Ondřej ; Vozárová, Pavla (vedoucí práce) ; Špecián, Petr (oponent)
Čínu v současnosti sužuje hrozba prudce stárnoucí populace. Zvyšující se podíl populace v důchodovém věku už nyní značně zatěžuje stávající penzijní systém. Obdobně nepřipraven je i systém sociálního zabezpečení a zdravotní péče. Se snahou zmírnit tento problém pomocí zvýšení dlouhodobě nízké míry porodnosti, čínská politika jednoho dítěte v roce 2007 podstoupila výrazné zmírnění svých pravidel. Očekávaný nárůst porodnosti se však nedostavil. V této práci jsem provedl empirickou analýzu tohoto problému a to za pomoci panelových dat z 31 čínských regionů v období 2001 až 2013. Dospěl jsem ke zjištění, že politika jednoho dítěte není jediným faktorem snižující úroveň fertility pod záchovnou hranici prosté reprodukce. Socioekonomické prostředí Číny během posledních 37 let prošlo výraznou a velmi prudkou proměnou. Jedním ze socioekonomických faktorů nově ovlivňujícím míru porodnosti je efekt bohatství. Ten se projevuje inverzním vztahem mezi bohatstvím a fertilitou a je označován jako demograficko-ekonomický paradox. Tato práce na zkoumaných datech prokazuje přítomnost tohoto efektu a demonstruje, že tento faktor tak mohl aspoň částečně potlačit vliv uvolnění pravidel politiky jednoho dítěte, provedeného v roce 2007. Jelikož politika jednoho dítěte kvůli přítomnosti dalších faktorů ovlivňujících míru porodnosti, ztratila výraznou část své normativní funkce, znamená, že se tento nástroj populační kontroly postupně stává zbytečným.
|
|
|
Dopady regulace porodnosti na růst čínské ekonomiky
Skořepová, Kateřina ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Hnát, Pavel (oponent)
Se stejnou rychlostí, s jakou v Číně proběhla změna ekonomická, došlo také k zásadní změně demografické. V důsledku umělého a radikálního zásahu do vývoje populace se však postupem času začínají objevovat nové demografické jevy, které mohou mít vliv na čínskou ekonomiku a její budoucí vývoj. Cílem práce je zhodnotit potenciální dopady čínské regulace porodnosti na budoucí růst čínské ekonomiky. První část práce se zabývá populační teorií a populační politikou a dále pak vývojem populačního myšlení. Analytická část práce je zaměřena na konkrétní podobu a fungování regulace porodnosti v Číně. Dále jsou analyzovány změny demografických trendů a na základě predikcí jejich budoucího vývoje jsou vyvozeny možné hrozby pro čínskou ekonomiku. Tyto potenciální hrozby jsou následně hlouběji analyzovány a je navrženo jejich možné řešení. Je reflektováno také nedávné uvolnění politiky jednoho dítěte (plány z roku 2013) a zhodnocen jeho možný dopad na další prognózovaný vývoj čínské populace.
|
|
|
Politika jednoho dítěte v Číně a její dopad na společnost
Puschová, Monika ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Erbenová, Monika (oponent)
Cílem této bakalářské práce je celková charakteristika politiky jednoho dítěte v Číně. První část mé práce se zaměřuje na vznik politiky, její vývoj a současnou podobu. Tato část práce nastiňuje i pravděpodobný vývoj politiky plánovaného rodičovství v Číně v budoucích letech. Další část práce se zabývá tím, jak politika jednoho dítěte funguje. Hlavním bodem této bakalářské práce je popis toho, jaký vliv měla politika jednoho dítěte na vývoj čínské populace a čínskou společnost jako takovou.
|
host ::
RSS.